Když mluví oči

V roztříštěných slovech 
v těch zlámaných zbytcích 
rozdrcených písmen 
a hlásek 
rezonuje

touha 
ta 
co je hluboko

výčitky
zabodnuté 
jako ostří nože

hůř 
než to

slzy 
bez vody a soli

co jsou jen 
z tužeb 
výčitek
a pocitů