Otevřený dopis

Napadlo mě, že sem zveřejním svůj úkol do semináře z českého jazyka, jedná se o otevřený dopis adresovaný známé, pro nás nějakým způsobem blízké, osobnosti. Já si pro své psaní vybrala mého oblíbence - Tomáše Kluse. Přeji přjemné počtení :). 

Milý Tomáši,
poznala jsem Vás asi před sedmi lety vizuálně ze stran dívčích časopisů a Váš hlas z rádia. Zpočátku jsem Vás ani poslouchat nechtěla, měla jsem jiné favority a ani už nevím, jak se stalo, že se plakáty s Vašimi podobiznami ocitly na zdích a skříních pokoje tenkráte asi čtrnáctileté puberťačky Moniky.

V té době jsem od Vás měla nejraději romantické zamilované skladby jako například Inzerát nebo Vesmíru, nejraději jsem si je pouštěla před spaním a za zavřenými víčky si jejich text vztahovala na sebe. Ostatně je mám ráda stále. Později jsem si však začala všímat toho, jak geniálně dokážete poskládat slova vedle sebe, jak mistrně dokážete vyjádřit pocity, obdivovala jsem Vaši jemnou práci s absolutním rýmem. Hledala si ve vašich textech stále něco nového.

Nebyl jste už jen tím romantickým klukem s kytarou, snem mnoha dívek, Vaše texty už nezahrnovaly jen obsah Vašeho srdce, avšak tímto nechci nikterak snižovat ta nádherná lyrická díla. Texty Vašich písní získaly spíše velmi výrazný satirický podtext. I v tomto směru jsem se s Vámi shodovala a v duchu schvalovala kritiku veškeré té špíny, nedobroty a zla ve společnosti. V této době jsem Vás, tuším, začala obdivovat nejen jako brilantního písničkáře, ale především dobrého člověka. Člověka, který se snaží jednat co nejlépe, člověka, pro něhož nejdůležitější právě to, že je v prvé řadě právě člověkem. Ne hercem, ne zpěvákem, ale člověkem. A to si myslím, že je nejdůležitější.

Líbí se mi na Vás, že jste se nezaprodal. Že jste sám sebou, že jste to pořád Vy, přestože jste před několika lety zvítězil i nad Karlem Gottem a vyhrál Zlatého slavíka. Moc se mi líbila Vaše slova, a teď Vás budu parafrázovat, protože si přesné znění nepamatuji, že vás „žádnej zlatej pták opravdu nemůže změnit.“

Tomáši, děkuji, že jsem se ve Vašich slovech tolikrát mohla najít, děkuji, že jsem v nich toho mohla nalézt tolik, uvědomit si strašně moc. A chci vám napsat už jen, buďte dál tím, kým cítíte, že jste.

Vaše Monika